Nejdelší kamiony světa: Vše, co jste o nich chtěli vědět

Možná vás překvapí, že nejdelší kamiony světa se také jinak nazývají „Silniční vlaky”, v angličtině také „Road Train”. Když se podíváte na fotografii takového monstra, zjistíte, že pojmenování není zas tak od věci.

Silniční vlaky jsou jízdní souprava, kterou tvoří tahač a několik návěsů a přívěsů. Dohromady může být tato sestava dlouhá až neskutečných 50 metrů!

Představte si, že byste na české dálnici na takový kolos narazili. Děsivé, že? Ale nebojte, to se jen tak stát nemůže, protože to nepovoluje česká legislativa. Největší povolená délka jízdní soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem je v České republice pouze 18,75 m včetně nákladu.

Kde na nejdelší kamiony světa můžete narazit, kdo je vyrábí, jaká je jejich historie a kdo je může řídit? To vše a mnohem více zjistíte v našem článku.

Historie silničních vlaků

První zmínka je z Indie

Píše se rok 1871 a důstojník indické armády, Crompton, se v počátcích tamní železnice inspiroval návrhy Angličana Thomsona a sestrojil dva parovozy s názvy The Primer a Rawee.

Poháněné byly parními vlečnými vozy, které dokázaly převézt až 20 tun nákladu, a vidět jste je mohli na starých obchodních cestách tvořených silnicemi ze štěrku, tzv. Grand Trunk Road, což byly jedny z nejstarších a největších hlavních silnic v Asii, které spojovaly Střední Asii s indickým subkontinentem. Nejčastěji se v nich převáželo zboží a lidi.

S dalším rozvojem železnice pozbyly parovozy významu a již se více nevyráběly. I přesto, že upadly v zapomnění, se říká, že posloužily jako inspirace pro román Zemí šelem od Julese Vernea, ve kterém hrdinové cestovali soupravou tvořenou dvěma obytnými vozy a tahačem v podobě slona na parní pohon.

Ferdinand Porsche a silniční vlaky pro armádu

V roce 1909 byl Ferdinand Porsche jako ředitel firmy Österreichische Daimler Motoren AG (zkráceně ÖMG) požádán o rekonstrukci silničního vlaku pro rakousko-uherskou armádu. Ta si do začátku první světové války převzala celkem osmnáct souprav úspěšného modelu Landwehr-Zug.

Jednalo se o tahač s benzinovým šestiválcem 20,3 l/115 kW, dynamem o výkonu 90 kW a výstupním napětím 300 V, který poháněly dva elektromotory. Připojit bylo možné až deset přívěsů, které byly vybavené vlastním elektrickým pohonem.

Posádka takového stroje byla tvořena deseti lidmi. Dva řidiči, dva elektrikáři, dva zámečníci a čtyři brzdaři.

Po první světové válce přešly některé vlaky do vlastnictví československé armády a používány byly hlavně při stavbě pohraničních opevnění.

Prvorepubliková automobilka Praga

Historie výroby silničních vlaků se dotkla i nás, a to v roce 1911 ve známé automobilce Praga. V této době do ní nastoupil po tříletém angažmá u Laurina a Klementa schopný konstruktér, František Kec.

Nejenže byl díky němu podnik na výsluní, ale také na podzim téhož roku zrekonstruoval velký nákladní vůz Praga V s vlekem, jinak také známý jako autovlak. Nabídnout mohl zážehový čtyřválec o objemu 6,8 litru a výkonu 27 kW. Souprava si na silnici poradila s nákladem o hmotnosti až deset tun.

Právě tento vůz vyhrál soutěž vyhlášenou ministerstvem války, když porazil na náročné okružní jízdě Rakousko-Uherskem všechny ostatní účastníky.

Tento úspěch vedl k prodejům nepříliš levných autovlaků a přinesl potřebný příliv financí.

Silniční vlaky v Austrálii

Za podobou silničních vlaků, kterou známe dnes, stojí Australan se švédskými kořeny, Kurt Johansson.

Ten se rozhodl, že namísto 20 kusů dobytka přepraví najednou až 100 kusů, a to na vzdálenost 320 km.

Vzorem mu byl severoamerický tahač Diamond T980, který byl vybavený šestiválcem o objemu 14,7 l a výkonu 150 kW. Kurt Johansson osadil třínápravový automobil korbou vlastní konstrukce a doplnil dva čtyřnápravové přívěsy a soupravu nesoucí název Bertha.

Tímto byla de facto zahájena éra silničních vlaků v Austrálii, která trvá dodnes.

Kde jezdí silniční vlaky?

Díky rozvinuté silniční síti se autovlaky v Evropě neprosadily. Jejich využití je navíc omezeno evropskou legislativou, která nepovoluje vjezd jízdním soupravám motorových vozidel delších jak 17 až 22 metrů.

Jako ideální místo pro jejich použití se osvědčily odlehlé oblasti s málo rozvinutou železnicí. A tak z Evropy zamířily do Afriky a Austrálie.

Konkrétně v Austrálii je v silničním provozu povolená hmotnost až 200 tun s délkou maximálně 53,5 metrů. Na soukromých silnicích se ale délce ani váze meze nekladou.

Mimoto na silniční vlaky narazíte i v Kanadě, Spojených státech, Mexiku a Argentině.

Co dělat, když na silnici narazím na Road Train?

Pokud na svých cestách potkáte silniční vlak, dodržujte několik zásadních pravidel.

Vozidlo je rozměrově opravdu veliké a je tak nutné počítat s prostorem pro jeho manévrování.

Když vidíte, že se chystá odbočit, nechte mu volný i druhý pruh. Do jednoho se totiž zaručeně nevejde. A pokud na silnici bude pruhů více, věřte, že i ty řidič rád využije.

V momentě, kdy na něj narazíte třeba na křižovatce, mějte na paměti, že na zastavení potřebuje asi kilometr a jeho velký nárazník je přizpůsobený na srážky všeho druhu. Raději mu tedy nevjíždějte do cesty.

Ve chvíli, kdy natrefíte na Road Train a před vámi se bude rozprostírat kilometry dlouhá vozovka, si raději dvakrát rozmyslete, zda chcete předjíždět. Uvědomte si, že předjet padesát metrů dlouhé vozidlo s návěsy v téměř sto kilometrové rychlosti za hodinu může trvat déle, než si myslíte.

  • Vyrazte na cesty s jistotou, že máte své vozidlo v pořádku. Podívejte se na možnosti preventivní prohlídky.

Rychlost autovlaku

Rychlost těchto velikánů je standardně kolem 90 kilometrů za hodinu a řidiči za volantem stráví často až 21 hodin na jeden zátah. I toho důvodu je vhodné, abyste byli obezřetní, pokud se k některému z nich přiblížíte.

Kdo vyrábí silniční vlaky?

Dalo by se říci, že všichni výrobci nákladních vozidel. Za zmínku stojí zástupci, jako jsou: Freightliner, Kenworth, Mack či Western Star, Iveco, Renault, Scania a Volvo.

Výhody a nevýhody silničních vlaků

Pojďme si sesumírovat výhody a nevýhody těchto souprav.

Mezi jasné výhody patří:

  • Snížení mzdových nákladů. Na stejné množství nákladu je totiž zapotřebí až o třetinu méně řidičů.
  • Díky převozu více nákladu na jeden zátah je dosaženo menší spotřeby pohonných hmot a nižší produkce skleníkových plynů.

Nevýhodami může být:

  • Možné narušení plynulosti silničního provozu díky jejich nízké rychlosti, horšímu rozjíždění a špatnému předjíždění.
  • Dopravní infrastruktura pro ně nemusí být přizpůsobená a pro doručení zásilky na místo určení je často zapotřebí náklad přeložit na jiná menší vozidla.

Zajímá vás, jak probíhají dlouhé cesty za volantem silničního vlaku očima řidiče? Přečtěte si zajímavý článek na stránce Road Stars, kde se o své zkušenosti podělil australský řidič Dale Koutlis.

  • Jak ušetřit palivo v rámci nákladní dopravy? To zjistíte v našem článku.

Nejdelší silniční vlak na světě

Rekord v Guinnessově knize rekordů drží od roku 2006 tahač Mack Titan se 112 návěsy a celkovou délkou 1 474,3 metrů. Řidičem tohoto kolosu byl v australském Cliftonu tehdy sedmdesátiletý John Atkinson.